Prolog

"Prostředky, které má určitý umělecký obor k disposici, určují a vymezují také rozsah jeho říše... Nehledíme-li k prvkům, které jsou různým uměleckým oborům společné, má každá umělecká disciplína jistou oblast specifického krásna, která přísluší výhradně jí a kterého může jen ona dosáhnout; a toto specifické hudební krásno je vždy prvou pobídkou k umělecké tvorbě a také vždy jejím nejvyšším cílem".

(Otakar Hostinský)

A právě kytara má těchto specifických uměleckých prostředků mimořádné množství. Tyto ji pak činí oblíbenou a atraktivní, ale současně ji limitují. Již výběr nástroje a zvolená technika vtiskne Vaší hře charakteristický reliéf. Tento web budiž tedy nápomocen těm, kteří zvolili kytaru akustickou, a jistým vodítkem pro ty, kteří zatím zvažují, kterou cestou se vydají.

 

Novinky

 

10.prosince 2014

Vánoční dárky

Blíží se čas, kdy si více než kdy jindy uvědomujeme jeden druhého a jedním z projevů náklonosti je obdarovávání. Třebas přemýšlíte co nadělit začínajícímu hudebníkovi. Něco málo bych k tomu měl na srdci. V podstatě jsou tři hlavní oblasti výběru. Nejdražší je jistě nákup hudebního nástroje. O této problematice jsem se již několikrát rozepisoval a snad jen v rámci opakování připomenu, že hudební nástroj bych nikdy nepořizoval skrze e-shop. Nakolik je to zdánlivě výhodné, o to více zklamaní budete.
Nástroj bychom měli, ale váš blízký je samouk a trošku se při učení trápí? Tržní prostředí je na vás připraveno. Nabízí vám celou škálu publikací typu „kytara snadno a rychle“. Například v poslední době se masivně objevuje reklama na: „Škola hry na kytaru“ od jakéhosi Ctirada Oráče. Když přejdu fakt, že autor sám má špatnou techniku hry, garantuji vám, že žádná podobná publikace z vás hudebníka neudělá. Ať již je škola hry od amatéra např. zde zmiňovaného, anebo od profesionála jako např. Jirmal nebo Andršť.
Jediná cesta je za ušetřené peníze najít dobrého učitele, tomu pak naslouchat a tvrdě pracovat. Pilovat techniku, cvičit sluch a naučit se číst noty a harmonie. Muzikant, který nezná noty je jako řečník, který nezná číst a psát. Analfabet. Jistě jsem vás nepotěšil, ale však to znáte. Čtením článků o zdravé stravě ještě nikdo nezhubl a zrovna tak se ještě nikdo nestal dobrým hudebníkem cvičením podle amatérských podbízivých publikací.

31.ledna 2014

Etudy

Etudy patří neodmyslitelně k zvyšování úrovně hry, zejména technické úrovně. Je ovšem třeba dobře vybírat. Hlavním aspektem je zaměření etudy. Etudy se vždy soustředí na určitý technický problém. S tím souvisí také obtížnost. Nemá smysl hrát etudy, které zahraji z listu, ale na druhou stranu, nelze se vrhnout do brilantních technik, bez patřičné úrovně hry.
Mnohý absolvent hudební školy vyslovuje slovo etuda s představou nutného zla, v tom lepším případě. Připisuji to sterilitě některých učitelů. Vedle zmíněných aspektů výběru etudy je bezpodmínečně nutné, aby se etuda líbila. Aby našla cestu k srdci interpreta. Stejně jako v obchodě vybíráte zboží a nesáhnete po prvním, tak by výběr etudy mělo doprovázet "výběrové řízení".
Abych Vám v tomto pomohl, předkládám dva odkazy na serie etud.
Carulli
Tyto etudy jsou vhodné pro děti mladšího věku, začátečníky a mírně pokročilé hráče. Po jejich nacvičení zvládnete základní techniky hry.
Carcassi
Nemáte problémy s cvičeními od Carulliho? Výborně. Pro vás jsou již vhodné tyto etudy od Carcassiho. Jde již o krásná díla i po hudební stránce. Za pozornost stojí také interpret etud. Sledujte jeho uvolněnost, přirozeně sedí, ruce při hře jsou v plynulém pohybu. Žádná křeč, napětí.

26.července 2013

Internet – kytarové školy

Mnozí začátečníci z různých důvodů nemají svého učitele. Hledají pak odpovědi na své otázky ohledně techniky hraní, kde se dá. Od kamarádů, sledováním záznamů slavných kytaristů, nebo z internetových kytarových škol.
I když nemáte žádné životní ambice ohledně muzicírování, jen si chcete pro sebe a okruh kamarádů zahrát, je dobře vědět, že učitele nic nenahradí. Je téměř 100% šance, že bez učitele, naberete velké množství špatných návyků. Odnaučit se špatný návyk může trvat léta. Nejlepší je ještě sledovat kytarové virtuózy, kteří mají precizní techniku, protože kdyby ji neměli, nemohli by odehrát náročné skladby. Ovšem i když takový koncert sledujete, jako laik nevíte na co se dívat, čeho si všímat. Nejhorší verzí jsou kytarové školy, které jsou volně na internetu. Jejich volná dostupnost je dána tím, že buď je autor amatér a podle toho to vypadá, nebo jde v podstatě o reklamu. Nezapomínejte hlavně, že mediálně známý hráč ještě nemusí být výborným hudebníkem, natož pedagogem. Například tato kytarová škola:
Kytarová škola
Deset minut ničeho (včetně výuky špatného zlozvyku-klepání nohou do rytmu). Ale i kdyby to bylo natočeno pořádně, pedagogicky na úrovni, vždy bude ten hlavní problém. Učitel je vaše zrcadlo, které se zaměří na to, co vám konkrétně činí obtíže. Pokud jste tedy začátečník a stojíte před otázkou, podle čeho se naučíte hrát, pak dobrý učitel je moje rada. Žádné klipy na internetu vám nepoví, co děláte špatně.

19.března 2013

Tréma II.

Dnes začneme řešit co s trémou. Prvním krokem je výborné nacvičení skladeb. Celý program výborně zvládáme, je čas sestavit program koncertu. Na úvod vždy zvolte skladby lehké, které hrajete léta a nemáte s jejich interpretací žádné problémy. Prsty se na nich rozehrají a interpret se vnitřně uklidní. Kořeny trémy mají často původ již ve škole, kdy je běžné, že cokoli co se vám nepovede bude oceněno výsměchem, zesměšněním. Většina lidí se tak chová celý život. Pouze minoritní část populace se od tohoto dětského zlomyslného chování oprostí.
A vy stojíte na pódium, svírají se vám útroby, ruce se potí. Tedy začnete snadnými skladbami, které ustojíte i přes všechny vaše problémy. Během té doby byste se měli ponořit do hudby natolik, aby převládla touha předat lidem skrze hudbu krásný zážitek, pohlazení na duši. V ten moment jste zvítězili a zbytek koncertu je bez problému. Je tedy navýsost důležité ujasnit si co hrajete a proč hrajete. Jako ilustraci si nejprve poslechněte tuto : ukázku Poté stejnou skladbu v jiné : verzi . Zatímco Jakub Noha v druhé verzi ví o čem zpívá a proč, věříte mu každé slovo, Folk Team předvedl naprostý opak. Pokud dokážete strhnout diváky jako Jakub Noha, současně si můžete býti jistí, že i případné chyby budou přehlédnuty, protože celkový dojem je prioritní. Podobně působí koncerty například Štěpána Raka. Jeho hra není příliš čistá, drobných chybyček celá řada, ale divákovi to nevadí, je vtažen do děje, pohlecen atmosférou, vnímá hudbu jako celek, nehledá mouchy.

31.ledna 2013

Tréma I.

Dlouhá odmlka byla způsobena přemýšlením o tomto klíčovém tématu pro řadu hudebníků. Předně je potřeba pochopit co tréma je a co je jen výmluva na trému. Pokud například přijde žák na hodinu, potí se, kazí na co sáhne, prožívá stres, nemusí jít o trému. Většinou jde o to, že hráč věnoval skladbě málo času, má ji špatně zvládnutou, necvičil jak měl. Pak jsou výše popsané symptomy pochopitelné, protože hráč sám ví, že skladbu řádně nenastudoval a nyní se vše ukáže.
Je pak poslední berličkou začít se vymlouvat na trému. :“Kdybych býval neměl tu trému, tak jsem to zahrál dobře“. Hudba je ovšem neúprosná řehole. Jinde ke zdárnému výsledku stačí ponořit se na pár dní do knih a vše se dá dohnat. Zde to neplatí, kdo necvičí pravidelně, pečlivě, s maximálním soustředěním a hloubkou, ten nemá šanci uspět. Tedy již víme, že tréma a odůvodněný strach mají podobné vnější symptomy, ale jiný původ. Opravdový trémista má svůj problém přesto, že věnoval nácviku přiměřené úsilí. Nebezpečné je to, že člověk si nerad připouští to, že necvičil jak měl a nakonec sám sebe přesvědčí, že trpí na trému a že vlastně za svůj neúspěch tak nějak nemůže.
Mladému člověku tento rozdíl musí (měl by) ukázat učitel. Mám za to, ačkoli si uvědomuji, že má úvaha není podložena vědecky, právě takto si hráč dokáže v sobě trému vypěstovat. Začne to tím, že se nedostatečně připraví a skončí tak, že i když cvičí pilně, již se nedokáže od ničím neodůvodněného pocitu stísněnosti a strachu odpoutat. Jiným možným podhoubím vzniku trémy bývá paradoxně sám učitel. Špatný učitel, který nemá cit pro svou profesi, je rigidní v přístupu k žákovi, snadno svým nekritickým postojem dokáže zničit dětskou duši. Tréma je v podstatě odrazem nízkého sebevědomí, které souvisí s duševním vývojem jedince, nebo s nepřiměřenými nároky okolí. Napomáhá tomu i hudební průmysl, kdy při poslechu CD mi poklesnou ramena… takto přeci nikdy skladbu nezahraji, to se nedá. Jenže, ta skladba je sestříhaná. Za pěti minutami skladby jsou hodiny materiálu a desítky střihů.
Nyní jsme si poodhalili závoj vzniku trémy. Příště se pokusím najít zbraně proti trémě.

27.července 2012

Brno 2012

Již 21. ročník tradičního Mezinárodního kytarového festivalu v Brně se uskuteční ve dnech 5-11.8.2012. Svou koncepcí je opravdu jedinečným svátkem kytary a doporučuji jej každému, kdo to s klasickou kytarou myslí vážně. Hosty a učitele vybírá pořadatel V. Bláha s pečlivostí a vždy podle konceptu pro příslušný ročník. Každý z účastníků se může zapojit do společného koncertování v rámci orchestru, navštěvovat večerní mistrovské koncerty, přednášky a hlavně prezentovat své umění před učiteli, kteří pak svými postřehy pomáhají k osobnímu růstu těch, kteří umí přijmout věcnou kritiku.
Po několika ročnících, které jsem navštívil jsem přemýšlel v tradici racionality, co mi pomůže v osobním růstu, když k jedné skladbě mi každý učitel poví něco jiného a někdy i protichůdného? Odpověď je totiž za hranicí racionality. Když se ocitnete v přítomnosti osobnosti, vnímáte tuto jeho osobnost a to co si odnášíte, zdaleka přesahuje výčet chyb ve vaší hře. Pokud tedy jste otevřen přijímat. Ovšem tato citlivost, rozšířené vnímání, bývá základem pro schopnost muzicírovat, hrát hudbu. Ne pouze přehrávat partitury.

7.března 2012

Myšlení během hraní

Téma o kterém jsem nenašel žádnou rozsáhlejší vědeckou práci, ačkoli je svou důležitostí stěžejní. To co činíme, je dvojího druhu. Jednak činnosti o kterých racionálně nepřemýšlíme a na druhé straně aktivity, které řídíme vědomím. Mezi ty první patří např. dýchání, ale také plavání, chůze. Jednou jsme se naučili chodit a zbytek života této záležitosti nevěnujeme zpravidla pozornost.
Jak to je s hudbou? A jak by to mělo být? O čem bych během hraní měl přemýšlet a jaký tok myšlenek hraní škodí? Je to podobné jako např. u mluveného slova. Vzhledem k tomu, že hudba je věc estetická, umělecká je důležitá forma i obsah. Tedy pokud přirovnávám k mluvenému slovu, pak k přednesu, nikoli k rozhovoru dvou přátel během cesty MHD.
Nyní je třeba zdůraznit, že hudba jako umělecká forma není jen problematika členů filharmonie a solistů ND. Alibismus :“mě se to netýká, já jsem amatér“ zde nemá místo. Navíc si jistě každý vzpomene na ten zvláštní pocit, kdy se člověku zdá, že z hudebního projevu „amatéra“ si odnáší silnější zážitek než z koncertu slavné persóny. Vzhledem k členitosti problematiky rozdělím téma na několik příspěvků a ten první ukončím již nyní. Rád bych, abych než-li napíši více, jste si sami začali vybavovat o čem přemýšlíte během hudby, při kterých myšlenkách máte z hraní radost, o čem přemýšlíte, když uděláte chybu… Jaké myšlenky vám opanovali během hraní, které jste si neužili a neměli z něj dobrý pocit.

6.prosince 2011

Dárek od Ježíška, absolutní sluch

Před vánoci trochu odlehčím jinak (snad) seriózní témata. Celá řada hráčů používá k naladění svého nástroje ladičku, nebo si alespoň zahrají komorní A na klavíru. Během této rutinní práce, která je bezpodmínečně nutná ke hře si leckdo posteskne :“ kdybych měl tak absolutní sluch“. Také jsem si nad absencí této schopnosti posteskl. Že bych si o absolutní sluch napsal Ježíškovi?
Jenže, co to ten absolutní sluch je? Odborníci tvrdí, že člověk obdařený absolutním sluchem je schopen poznat jakýkoli tón, který uslyší. Na rozdíl od běžných hudebníků, kteří jsou schopni slyšet pouze interval, tedy vztah mezi dvěma tóny. Nicméně, když se nad tím jeden zamyslí, začne být na pochybách. Proč? Protože výška tónu se staletími mění. Fyzika určuje komornímu A 440 Hz, ale někdo ladí komorní A na 443, někdo naopak níž a když se přesuneme v čase někam do Baroka, Renesance zjistíme, že komorní A bylo o tolik podladěné, že bylo již o celý půltón níže. Tedy As bylo A. Pak ovšem celý pojem absolutního sluchu začíná být podezřelý. Pokud je něco absolutní, je to neměnné, což se ovšem jaksi o tomto fenoménu říci nedá. A tak mi vychází, že pojem absolutní sluch je jen výmysl teoretiků a já mohu jednak být v klidu až budu příště ladit nástroj a současně si mohu Ježíškovi napsat o něco smysluplnějšího nežli je absolutní sluch.

1.září 2011

Technika pravé ruky

Během prázdnin jsem uzavřel téma akordů a nyní je čas na techniku. Ve škole nás měli připravit na život. Ovšem škola nám zadává co se máme naučit a zkouší nás jak se nám zadařilo. Ale neučí, jak se učit. Kdyby tomu tak bylo, mnoho školáků by bylo ve svých schopnostech mnohem dál. V hudbě je tento problém vidět a dobrý učitel jej musí umět vyřešit. Vzhledem k tomu, že je nutno přistupovat k žákům samostatně, není možno vám zde povědět jak na to, ale mohu napovědět. Zaměříme se na pravou ruku.
Ta má za úkol brnkat na struny. Nabízí se hned několik škol, které řeší sklon prstů, polohu ruky. Zde je nutno zvážit i tvar a velikost ruky hráče. Co je ale společné je vnitřní napětí svalů v ruce a technika cvičení. Vybral jsem vhodné video, kde můžete ledacos vypozorovat. Zde uvidíte, několik zásadních věcí. Zaprvé přirozenou polohu ruky, kdy zápěstí není nijak vytáčeno, vykláněno ani deformováno v žádném směru. Toto je velmi důležité pro zdraví hráče a kvalitu hry. Co dalšího stojí za pozornost je pohyb prstů při vybrnkávání. Detailní pohled je zhruba po 6. minutě. Zápěstí se ani nepohne, veškerý pohyb je veden prsty.
Dobře, ale jak toho dosáhnout? Při cvičení je potřeba docílit hluboké koncentrace, cvičit velmi pomalu tak, abyste měli plnou kontrolu nad svaly a výhodné je sedět proti velkému zrcadlu. Když se na video podívá laik, nevšimne si ničeho z toho co jsem popsal, nicméně bude cítit z pohybů interpreta uvolnění, to je přesně to co musíte i vy vidět, když se na sebe při hře podíváte do zrcadla.

11.červenec 2011

Akordy – zvláštnosti

V tomto díle bych se rád zmínil o určitých neobvyklých akordech, které mnohé interprety dokáží nachytat nepřipravené. První záležitost, které se chci věnovat jsou rozpory ve značení harmonických značek. Akord tj. souzvuk tónů. Mezi těmito jsou vztahy, nazývají se intervaly a jsou současně hlavním kamenem pro názvosloví, ale také problém, protože pokud zachovám tóny, ale změním jejich pořadí, dojde k přehodnocení harmonie a čtenář zpěvníku, který tento jev nezná bude v koncích. Nebudu zde uvádět všechny akordy, kterých se tento problém týká, ale pouze tři základní, nejdůležitější. Ostatní jsou jen marginální a nemá smysl se s nimi zatěžovat.

Cdim = D#dim = Adim = F#dim
C+ (C5+) = E+ = G#+
C6 = Ami7

Tento příklad jsem pro zjednodušení předložil k základní verzi od tónu C. Tento vztah samozřejmě platí pro všechny typy těchto akordů. Napomůže vám transpoziční tabulka jejíž návod je na tomto webu. (tedy když C6 = Ami7 pak např. D6 = Hmi7) Pokud toto neznáte, snadno se vám stane, že hrajete a najednou narazíte na F6, které jste nikdy nedrželi a nevíte co s tím, ale Dmi7 umíte zahrát a pokud budete s touto problematikou seznámeni, snadno se s takovým akordem vypořádáte. Rozhodl jsem se pouze, pro tento prostý výklad, protože pro objasnění výše zmíněných souvislostí by bylo zapotřebí poměrně rozsáhlých znalostí problematiky. Pokud jste zklamáni doporučuji : Šolc „Tajemství akordových značek“.

Samostatnou kategorií je tzv. žánrové značení. Tak nazývám akordy, které jsou typické pro určitý hudební žánr. Pokud se tímto žánrem dlouhodobě nezabýváte, bývá většinou téměř nemožné hrát takovou skladbu z listu. Jedná se např. o jazz, flamengo apod. Někdy jsou takové harmonie i určitým charakteristickým reliéfem konkrétního umělce. V této souvislosti mne napadají např. hudba Bratří Ebenů, nebo Karla Plíhala.

22.duben 2011

Pozvánka do Brna

Občanské sdružení Česká kytarová společnost pořádá 20. mezinárodní kytarový festival a kurzy BRNO´11 v termínu 7. - 13. srpna 2011.
Kurzy určené pro učitele a žáky uměleckých škol jsou pro svoji špičkovou úroveň odborníky vysoce hodnoceny. Cílem kurzů je zkvalitnění kytarové interpretace, seznámení se s novým repertoárem a jeho interpretací na základě nejnovějších poznatků a zkušeností předních světových pedagogů v mistrovských kurzech a na přednáškách (mj. např.i rady psychologa o interpretačních problémech a řešeních).

Kurzy vedou profesoři AMU, JAMU a konzervatoří u nás a v zahraničí: Maria Linneman, Německo, Roland Dyens, Francie,Javier Garcia Moreno, Španělsko, Peter & Zoltán Katona, Maďarsko,Jorge Caballero, Peru/Usa, Thomas Offermann, Německo, Luciano Tortorelli, Itálie, Richard Hand, Stephen Goss, Graham Roberts, Carl Hering, Paul Fowles – Anglie, William Anderson, Usa, Arnoldo Garcia, José Montenegro – Mexiko, Milan Tesař, Vladislav Bláha, Zdeněk Dvořák – ČR.
Kurzy se konají v historických prostorách školy, kde m.j. v 19. století vyučoval Georg Johann Mendel, koncerty předních světových interpretů budou probíhat v nádherném barokním freskovém sále Nové radnice v Brně (17.stol.).
Pro žáky se uskuteční kytarová soutěž GUITARTALENT ve dvou kategoriích (1. cena .- mistrovská kytara Kohno / Sakurai).

21.února 2011

Specifikace tvaru akordu

Někdy je snahou autora doprovodu specifikovat harmonii přesněji, než jen standardním označením akordu. Ten nám pouze udává složení tónu v harmonii, ale nechává absolutní volnost v obratech akordů. Proto se v relativně nedávné době začali používat akordy ve tvaru zlomku, např. C/G. První písmeno označuje akord jak jej známe, druhý pak specifikuje nejhlubší tedy basový tón. Takovým způsobem lze zdůraznit zachování určité melodické linky, která při sledu akordů má vzniknout.
Druhou nespornou výhodu spatřuji v zjednodušení zápisu a rychlé čitelnosti, protože tento přidaný bas může být i tónem citlivým. Např. C/F# znamená, že při hraní C dur je nutné v base hrát notu Fis. Přínosem je i pro začátečníky, kteří jednoduše notu za lomítkem vynechají. Například začátečník uvidí C/G#, vynechá Gis a skladbu přehraje úměrně svým schopnostem, pokud bych tento akord zapsal C5+ bude v koncích.

Tento systém je současně indikátorem kvality zpěvníku, protože nám dává najevo, že autor u práce přemýšlel a takové zpracování bývá podstatně přesnější. Zajímavostí je, že podobný systém, který určoval tvar akordu znali již v baroku (tzv. číslovaný bas).

23.prosince 2010

PF 2011 a akord SUS

Všem příznivcům kytary a nejen těm přeji příjemné prožití Vánočních svátků a mnoho úspěchů v roce nadcházejícím. Ačkoli jsem se vinou adventních hudebních aktivit dostal k sepsání tohoto příspěvku později než jsem zamýšlel, přesto opět jako každý rok si neodpustím varování před nákupem hudebních záležitostí přes internet. Hudební nástroj není varná konvice a vybírat podle obrázku na webu není dobrá cesta.

Slíbil jsem minule, že se budu věnovat akordům. Vezmeme si příponu sus. Tento dovětek změní poměrně výrazně zvuk a význam akordu. Obecně sus značí záměnu základní noty za doškálnou a mělo by být číselně označeno kterou notu nahradit. Používá se ovšem pouze pokud má kvintu nahradit sexta nebo tercii kvarta. První případ se značí např. C6sus druhý C4sus. Pokud narazíte na holý zápis Csus je myšleno C4sus. Tedy víme-li, že například akord Cdur se skládá z tónů C-E-G pak C4sus bude C-F-G tercie E bude nahrazena kvartou F. Toliko teorie. A k čemu je takový akord dobrý? Kdy jej použít?

Takový akord je doškálný a již při poslechu cítíte, že máte nutkání ten citlivý tón někam rozvést, uklidnit harmonii. Tato disonance harmonii obohacuje a používá se jako výrazový prostředek, který působí na emoce posluchače. Jeho přítomnost ve skladbě je tedy jakýmsi obohacením, intarzií, ornamentem, který není nutný, ale zvyšuje výrazně celkový dojem posluchače. Vyjma moderní vážné hudby, kde je dovoleno v podstatě cokoli (což úzce souvisí s počtem posluchačů moderní vážné hudby) je potřeba takový akord rozvést ať již zpět do základního tvaru akordu, nebo např. do dominantního, či subdominantního akordu v souladu s logikou dané skladby.

4.října 2010

Akordy

Podle četnosti vašich dotazů ohledně akordů je patrno, že v této problematice má řada z Vás mezery. Nemusíte kvůli tomu mít těžké spaní, protože vězte, že i celá řádka profesionálů v podstatě nemá hlubší povědomí o problematice. Kdybych to k něčemu měl přirovnat, nikomu z vás nebude činit problém vyplnit internetový formulář např. e-shopu ačkoli nemáte ani ponětí jak je tento formulář tvořen a jak to funguje uvnitř. Zrovna tak se violista naučí svůj part, aniž by měl hlubší povědomí o struktuře, harmonii a kontrapunktu daného díla.

Váš problém je zdánlivě prostý. Naučíte se jak držet základní akordy a ponoříte se do různých zpěvníků. Ovšem náhle narazíte na akord který neznáte, na značku, která vám nic neříká. Snadno rozumíte tomu, že dur je akord veselý, optimistický, moll spíše tesklivý, ale nyní vám komplikuje život nějaké pochybné číslo, nebo písmeno. Co se týká čísel, není zas takový problém pochopit, že číselná hodnota udává interval od základního tónu. Ovšem označení dim nebo sus je tvrdší oříšek. Pro mě pak bývá nesnadné takový oříšek rozlousknout tak, aby zůstalo jádro neporušené, tedy abyste mé odpovědi porozuměli.

Proto jsem se rozhodl Vás postupně, alespoň s některými neobvyklými akordy seznámit, ba co víc, povědět vám, kdy a proč se užívají. Zatím jen obecně. Veškeré tyto jsou tzv. akordy doškálné. Přeloženo, dělají skladbu krásnější, libozvučnější, ovšem pokud jsou na Vás příliš obtížné, můžete je nahradit jednoduššími, někdy dokonce vynechat zcela. Ano, vynechat. Praxi vynechávání akordů (zjednodušování) využívají i profesionálové, zejména, když někdo aplikuje klavírní harmonický základ. Ten bývá často na kytaru nehratelný, nebo obtížně hratelný a současně zbytečně hustý. Na druhou stranu, vynechat akord je jako uříznout stromu větev. Vynecháte důležitý akord a z vašeho stromu zbude nevzhledný pahýl.

22.června 2010

S počátkem léta, tedy času dovolených a výletů Vám přeji příjemné počasí a Vaším kytarám slušné zacházení. Kytara sice na rozdíl od houslí nemá fyzicky duši, ale chovejme se k ní jakoby duši měla.
Dnešní ukázka Vám může být prospěšná z více pohledů. Vybral jsem úpravu lidové písničky Hej okolo Levoče. Je to výborná ukázka kreativity a až dětské hravosti s jakou se dá uchopit tak prostá melodie. Co se týče techniky a způsoby hry, za zmínku stojí velmi charakteristická technika hry malíčkem, které je Štěpán Rak průkopníkem. Pro úspěšné využívání této techniky je ze strany interpreta potřeba dokonalá uvolněnost prstů a zápěstí a současně značná trpělivost při nacvičování, které probíhá ve velmi pomalém až nudném tempu.
Ovšem i začínající kytarista se má čemu přiučit. Štěpán Rak je jeden z hráčů, kteří místo podložky pod nohu používá tzv. opěrku. Jde o plastový nástavec, který se přisaje na bok nástroje. Je to dobrá alternativa, která má velkou výhodu v podobě rovné páteře během hraní. Ovšem je potřeba si toto vyzkoušet, nástroj není tak stabilní a vůbec nejhorší je, že může tato přísavka během hry vypovědět službu. Opěrka má tedy své příznivce i odpůrce. (osobně ji nesnáším)

13.dubna 2010

S velkým předstihem bych rád všem příznivcům kytary připomněl již tradiční kytarový festival v Brně. Mezinárodní kytarový festival Brno 2010 je svátkem pro všechny příznivce klasické kytary.
Účastníci se tak již vedle tradičních večerních koncertů mistrů, mohou těšit na semináře a výuku předních hráčů různých žánrů. Logistické zázemí celého festivalu je na výsoké, profesionální úrovni a pro aktivní hráče se najde místo také v kytarovém orchestru, který je takovou třešničkou na dortu. Byl jsem účasten několika ročníků a není nic zásadního co bych festivalu mohl vytknout.

24.února 2010

Vítejte v Novém roce. Pomalu začínáme rozmrzat z ledového sevření. Pro takovou příležitost mám schovanou zajímavou ukázku duetu. Ovšem patrně z úsporných a přepravních důvodů hrají oba interpreti na jediný nástroj. Přes výborný ohlas mezi diváky nedoporučuji nacvičovat podobnou estrádu učitelům s fešnými žačkami, zejména pokud na produkci očekávají mezi diváky rodinné příslušníky.
Jiná věc, u které bych se rád zastavil. Zas a znovu, jak na kolovrátku opakuji a varuji před nákupem kytary po internetu. O fundovanosti podobných nabídek se přesvědčuji často, ovšem nedávná příhoda mě přivodila bezmála záchvat smíchu. Kolega cítil i přes mé varování potřebu koupit kytaru dceři přes e-schop. Vybíral a nakonec mi ukázal co našel. Prodejce chválil nástroj, jak je výborný a vhodný pro žáky, aby ve finále přišel s tvrzením, že kytara má tři struny nylonové a tři kovové. Už víte čemu jsem se tak smál? Ano, nylonové struny mají basové struny omotané kovovým drátkem, což obchodník klasifikoval po svém. Jen další důkaz absolutní neznalosti takových prodejců.

14.prosince 2009

Blíží se čas vánoc, mnozí chystají sobě, nebo bližním vkusný hudební dárek. Nedá mi to a budu se opakovat. Vybírejte pečlivě a dobře rozmýšlejte, co je dobré nakoupit přes internet a které věci je nutné vidět. Přes internet si kupte zpěvníček, struny nebo třeba trsátka. Ale nikdy ne kytaru, nebo pevné pouzdro.
Přeji Všem příjemné svátky a mnoho hudebních i jiných radostí v roce 2010. Pro radost i poučení jsem tentokrát vybral koledu z mých nejoblíbenější. Jedna od druhé se propastně lyší, přesto mají něco společné. Autoři věděli co hrají a věděli o čem zpívají.
Solový zpěv ala Tomáš Kočko.
Projeto Khronos-música coral.
Capella miercoles.

8.října 2009

Po radostech léta a dovolených jsem přemýšlel, nad jakou záležitostí se pozastavit. Myslím, že tentokrát uchopím věc z druhé strany. Mnoho začínajících hráčů hledá nějaký zaručený handicap, který by omluvil jejich problémy při hře. Většina mých žáků má krátké prsty, tlusté prsty, měkké nehty, křehké nehty, zrovna včera se praštili do ruky, bolí je hlava, bolí je cokoli, je nízký tlak, nebo je zrovna blbej den, ale ještě včera to hráli úplně bezchybně.
Také vám cvičení leze krkem a nadáváte jak je život bezcitnej, proč to ten Bach napsal tak krutě nehratelné a proč zrovna dnes jsou struny mnohem tvrdčí? Mám pro Vás dobrý lék na vaše závažné problémy, poslechněte si tohoto interpreta.

25.června 2009

Tektokrát bych se rád pozastavil nad interpretací skladeb. Vybral jsem dvě ukázky interpretace skladeb J.S.Bacha. Nejprve si poslechněte tuto ukázku J.S.Bach poprvé. Racionálně není co vytknout, technicky dobře zvládnuté, fráze členěné. Jen kdesi na rozhraní duchovního vnímání estetiky cítím, že to není ono. Chybí tomu něco co se špatně popisuje a ještě hůře učí. A tam někde je hranice, hranice, která odděluje zručnost, píli a preciznost od duchovní vyzrálosti. Porovnejte s touto, koncerní nahrávkou.
J.S.Bach podruhé. Při poslechu běhá mráz po zádech. Carlo Marchione, přední koncertní mistr dokázal oživit partituru. Toto je hudba, která posluchače osloví. Přednes má tah, napětí střídá uvolnění, frázování a ozdoby nejsou vyumělkované vše je jak má být. Taková hudba již není řemeslem, ale uměním.
Mějte na paměti, že i relativně jednoduché lidové (táborové, folkové...) písně můžete a měli byste hrát rozumem i srdcem, pak budete odměněni pocitem uspokojení, ne nad samotným výkonem a tím jak jste skladbu zvládli, ale tím že jste se dotkli nitra posluchače a dali jste mu něco co se nekoupí.

8.leden 2009

Přemýšlel jsem jak pomoci kytaristům více než jen teorii. A tak do Nového roku zkusím experiment. Na internetu je celá řada videoukázek různých žánrů a úrovní. Vždy nějaký zajímavý vyberu a pokusím se okomentovat.
Jako první mě zaujalo instruktážní video Jarní kurýr. Než budete číst dál, podívejte se na ukázku a pokuste se najít sami problémy, které má interpret. Zaměřím se na techniku. Vytknout by se dalo více věcí, ale největší problém je malíček. Schválně jsem tuto ukázku vybral, protože jsem se setkal u žáků častěji s touto chybou. Malíček hráč vyklání nepřirozeně v protisměru, což jen špatný zlozvyk, který limituje techniku a současně nutí vynakládat větší sílu na domáčknutí struny než je nezbytně nutné. Druhý problém s malíčkem je o pozornosti a dokazuje, že hráč je typem instinktivního muzikanta, který nemá plně pohyby ruky pod kontrolou.
Sledujte vidoe pozorně a všímejte si pohybů malíčku při přehmatech a jeho polohu při hraní akordů, které nevyžadují práci malíčku. Ten vytváří zbytečný nadměrný pohyb a neodůvodněně se vzdaluje od hmatníku.
Možná se mohou zdát tyto chyby pro vás prkotinou, ale každý zbytečný pohyb je špatný. Zpomaluje a limituje techniku každého hudebníka. Platí to obecně pro všechny nástroje. Je to ten druh chyb, na které hráč bez učitele jen velmi obtížně přijde sám.

11.listopad 2008

Snaha vložit k některým tématům videoukázku je zatím nerealizovatelná, protože se mi nedaří výstup z videokamery převést a nakomprimovat do vhodného formátu. Pokud s tím máte zkušenosti pomozte.
Přidán další dotaz do sekce FAQ.

 
Copyright ©2007-2013 Jaroslav Netušil